Martináč hrušňový v Šumicích!

Největšího motýl vyskytující se v ČR ale i v Evropě se v pondělí 13.května 2024 objevil u Jančů na Záhumní v zahradě.

Vzácný noční motýl Martináč hrušňový s rozpětím křídel až 16 centimetrů je skutečnou raritou. Martináč hrušňový je kriticky ohrožený a v ČR chráněný zákonem. Vyskytuje se v jižní Evropě, na severu Afriky, na jižním Slovensku a vzácně na jižní Moravě.

V Šumicích u Jančů se objevil sameček a jeho životním údělem je nalézt co nejdříve samičku pro páření. Život dospělců je krátký, maximálně pět dní.

Výskyt různých druhů nočních a denních motýlů je závislý na vhodném životním prostředí. Tím jsou kvetoucí louky, ovocné stromy, keře, krajinná zeleň, les apod. Na velkoplošných zemědělských kulturách a pravidelně sečených zahradách motýly nenajdeme.

Motýli jsou významnými opylovači, pro některé skupiny rostlin, například s dlouhými trubkovitými květy, vůbec těmi nejvýznamnějšími.

S potěšením konstatuji, že výskyt denních motýlů na šumickém katastru se zlepšuje a mění. Z čeledi otakárkovitých v Šumicích běžně pozorujeme otakárka fenyklového a ovocného. Mnohé možná překvapí, že další zástupce otakárkovitých, nádherný Pestrokřídlec podražcový se v Šumicích také vyskytuje. Na začátku května ho po dva týdny můžeme pozorovat kolem železniční trati u své matečné rostliny, podražce křovištního.

V posledních letech jsem zaznamenal v Śumicích výskyt přástevníka kostivalového, batolce červeného a velké druhy perleťovců. To dříve nebylo. Každé jaro se Nivky zabarví bílými a fialovými květy dymnivek. Dymnivky jsou matečnou rostlinou pro vzácného a ohroženého Jasoně dymnivkového. Stavbou cyklostezky do Rudic vznikla v porostu prvního úseku velká světlina, která paradoxně vytvořila s dymnivkami vhodné prostředí pro možný návrat Jasoně dymnivkového do Šumic. Jeho nejbližší výskyt je nedaleko v údolí Kladénky na Záhorovsku.

Český svaz ochránců přírody vyhlásil rok 2024 Rokem motýlů. Motýli potřebují rozkvetlé louky a obráceně hodně kytek potřebuje k opylování své motýly. Zamysleme se prosím, zda i my můžeme svým dílem pomoci vytvořit motýlům vhodné životní prostředí.

Text a foto: Josef Jančář