Navigace

Obsah

Znak a prapor obce

 

Znak a prapor obce

 

 

Z projevu pana Páleníčka, tvůrce znaku i praporu.

Vážení a milí spoluobčané, milí hosté,

žiji v této obci již 34 let a mohu upřímně říci, že ji mám rád spolu s Vámi všemi. Proto jsem usiloval, abych vyhověl co nejlépe požadavkům a žádosti organizace BESEDNÍKŮ a zastupitelstva obce o provedení návrhů symbolů, tj. znaku a praporu. Obrátili se na mne v lednu roku 2001 a od té doby se začalo pracovat na návrzích. Jako výtvarník jsem se cítil dost zdatný, abych stylisticky tuto práci zvládl, avšak netušil jsem, jaká přísná kritéria a pravidla musí navrhovatel-výtvarník znát v oblasti heraldiky. Heraldika sama o sobě je vědou, zabývající se historií a uměleckou tvorbou erbů a všeho, co s tím souvisí. Během staletí si vytvořila svůj zvláštní odborně-spisovný jazyk a specifické vysvětlování grafických a barevných pojmů, které se musí respektovat. To vše jsem neznal a tak se stalo, že mnohé návrhy byly zamítnuty a vráceny. Díky vzájemné trpělivosti a snaze vyjít vstříc jak schvalovacím orgánům, tak i mým požadavkům a návrhům, včetně připomínek obecního zastupitelstva, byl návrh schválen a dnes si Vám mohu dovolit objasnit jeho symbolické znaky. Dovolím si jen podotknout, že konečnému návrhu předcházelo studium historie obce, kronik i některých archivních záznamů, pokud jsem k nim měl přístup.

Nejdříve ke znaku:

Znak má tvar štítu, který je rozdělen šikmým pruhem. Tento pruh se nazývá v odborně terminologii jako šikmé čili kosé břevno. Je bílé barvy, která představuje stříbrné pozadí. Na toto stříbrné pozadí jsem umístil větévku dřinu se čtyřmi zelenými listy a třemi červenými plody. Dřín jsem navrhl proto, že patří svým výskytem k původní, staleté, prastaré ovocné dřevině tohoto regionu a svou vzácností i léčivými vlastnostmi se stává významnou chráněnou lokalitou. Ke dřínu se v našich místních podmínkách váží i lidové zvyky, rčení i písně a tak byla založena tradice šumických dřínkových hodů.

V levé horní části štítu je umístěn dvouramenný kříž žluté barvy, která představuje zlato. V heraldickém jazyce se tento kříž nazývá patriarší. Navrhnul jsem ho nejen proto, že zakončuje vrchol věže tohoto kostela Narození Panny Marie, ale že se tak stává i symbolem křesťanského ducha naší obce. V rámci archeologických výzkumů a ve spolupráci s památkářským ústavem v Brně, byla při výstavbě tohoto kostela vyslovena možnost existence hrobu s pozůstatky Metodějovými. Je tedy zobrazení dvojramenného patriarší kříže kromě jiného také vyjádřením úcty k tomuto významnému knězi. Již z velké dálky při vstupu do obce je patriarší kříž patrný a současně tak začleňuje obec Šumice do oblasti, kde jednoznačně působili velkomoravští kněží Cyril a Metoděj. Zlatý patriarší kříž je zakončen na svých ramenech jetelovými trojlístky, přesně tak, jaká je skutečnost.

V pozadí kříže je bledě modrá barva, vyjadřující nebesky modrou oblohu, splývající s vodou řeky Olšavy, na níž Šumice leží.

V pravé dolní části štítu je na červeném pozadí umístěna stříbrná zednická lžíce, která je symbolem převažujícího zednického a stavebního charakteru obce a symbolem živobytí zdejších obyvatel, kteří tuto krásnou obec vystavěli a vystavěli i svými vlastními silami tento chrám. Červená barva v pozadí zednické lžíce symbolicky znázorňuje římskokatolický duchovní život obec.

A nyní k praporu:

Je rozdělen dvěma vodorovnými pruhy, bílým a červeným. Poměr šířky k délce praporu, čili listu, je 2:3. Rozdělíme-li prapor na šest svislých dílů, pak druhou šestinu tvoří svislý modro-červeně dělený pruh. V modré, horní části tohoto pruhu, je umístěn patriarší, dvouramenný kříž. Symboly barev jsou u praporu stejné jako u znaku. Kromě toho je červeno-modro-bílá barva i barvou naší státnosti. Podle sdělení paní Mgr.Ivany Levé, předsedkyně podvýboru pro heraldiku a vexilologii Parlamentu České republiky, nemusí být zobrazení symbolů neměnné. Lze je výtvarně, tedy graficky zdokonalit, avšak slovní popis (tzv. blason) znaku a praporu musí být respektován ve všech detailech. To znamená, že např. zednickou lžíci lze graficky a kreslířsky pozměnit. Současná podoba, kterou jsem navrhnul, odpovídá tvarům, které měla zednická lžíce v dávných časech, když s ní naší předkové pracovali.

Vážení spoluobčané, tím jsem ukončil vysvětlení symbolů a pojmů nových obecních znaků. Děkuji tímto za cenné dary a pokyny panu Ing.Hovorkovi, panu Ing.Bartošovi a obecnímu zastupitelstvu.

Dne 10. září 2005 v kostele Narození Panny Marie v Šumicích