Věnovali padlým vojínům občané

11. listopadu uplyne právě 100 let, kdy bylo podepsáno příměří mezi spojenci a Německem a byly ukončeny boje 1. světová války. I obec ŠUMICE měla své hrdiny, kteří položili své životy za naši svobodu, posléze samostatnost.

Když se po válce hospodářská situace trochu stabilizovala, na popud politické organizace československých socialistů vyšla iniciativa zbudovat pomník padlým spoluobčanům. Sbírka mezi občany trvala 2 léta, přispěli též jiné spolky a obecní pokladna.

Pomník byl umístěn při státní silnici, o něco blíže než je stávající. Vytesal jej sochař JAROSLAV LUŽNÝ z UH. BRODU, náklad na pomník činil 8000 Kč a byl za velké účasti obyvatel vysvěcen v létě 1923.

Jednalo se o komolý jehlan 5 m vysoký. V horní části jehlanu je reliéf Kristovy hlavy a meče, taky tabulka se jménem hrdiny bitvy u ZBOROVA KARLA BORÝSKA. V dolní části byl vytesán reliéf pěšáka v plné polní výzbroji u hrobu padlého kamaráda. Po stranách jména všech 38 Šumičanů padlých na bojištích 1. světové války. Byl zřízen i fond na opravu pomníku, v roce 1939 činil 600 Kč a byl uložen v místní Raiffeisence.

Pomník byl v roce 1948 zbourán a byl nahrazen novým společným obětem 1. a 2. světové války, z pískovce byl vytesán pomník Rumunům.

Na místním hřbitově na svého v ITÁLII padlého předka má vzpomínku už jen rodina HŘIBOVA-TRAFIKANTOVA.

Vzpomínka z obecní kroniky na padlé v 1. světové válce - IN MEMORIAM:

Končím kapitolu o účasti Šumičanů ve světové válce vroucím přáním, aby tento můj skromný a zdaleka ne úplný zápis udržoval u pokolení budoucích vděčnou vzpomínku na vás, vy mrtví, kteří spíte svůj věčný sen v Karpatech či v Alpách, na vás kteří jste bojovali za svobodu naší vlasti na nekonečných pláních Sibiře, na Monte Altissimo, či u jezera Gardského, na vás všechny vojáky světové války 1914 - 1918, kteří jste svou smrtí nebo svým několikaletým bojem, strádáním a utrpením umožnili nám bohda lepší a radostnější život ve svobodné Československé republice. Běda potomkům, odvrhnou-li vaše ctnosti - statečnost a lásku k vlasti. Věřím však pevně, že potomci vojáků světové války tyto vlastnosti svých otců podrží.

Zdroj: Obecní kronika, Vojenský historický ústav, Vojenský ústřední archiv

STANISLAV PTÁČEK