72. výročí konce 2. světové války

2. světová válka přinesla v historii válek dosud největší oběti na lidských životech. Rozsah lidského utrpení obětí 2. světové války nemá v historii lidstva obdoby. Celkové ztráty na obětech války se odhadují na 72 mil. obětí. Z toho bylo 47 mil. civilních obětí a 25 mil. vojenských obětí.

Ztráty jednotlivých válčících stran byly nepoměrné. Země OSY, které válku rozpoutaly, to je Německo, Itálie a Japonsko, měly 11 mil. obětí. Země spojenců měly dohromady 61. mil. obětí. Největší ztráty na životech měl Sovětský svaz, 23 milionů. Německo, které válku rozpoutalo, mělo 7,5 milionů obětí. V 2. světové válce zahynulo 365.000 československých občanů.

Oběti nacistického teroru z řad občanů obce Šumice

Popraveni a umučeni za odbojovou činnost byli:

• Mikuláš Jančář, popraven v Berlíně 16.08.1943
• František Tlach, umučený v koncetračním táboře Branderburg
• Ing. Jaroslav Sedláček, umučený v koncetračním táboře Branderburg
• Stanislav Šojdr, umučený v Brně v Kaunicových kolejích

Umučeni z rasových důvodů byli:

• Walter Berger, občan židovského původu, umučen v koncntračním táboře
• 21 příslušníků cikánských rodin Jiřího, Emila a Jaroslava Holomkových bylo umučeno v koncentračním táboře Osvětim

Za neplnění povinných dodávek byl umučen:

• Kliment Zajíc, koncentrační tábor Zwikau 1943

Jako totálně nasazeni podlehli útrapám války:

• Josef Mudrák - 1944
• Jan Šerek - 1945

• Anežka Brumovská, byla zabita dělostřeleckým granátem v dubnu 1945

To je celkem 30 obětí 2. sv.války z řad občanů obce Šumice

Řada občanů byla vězněna v nacistických žalářích za odbojovou protiněmeckou činnost. Prvním zatčeným a uvězněným byl starosta Šumic z odobí 1928-1941, poslanec 1. republiky, šumický rodák

• Leopold Slíva - byl zatčen v lednu 1941 a vězněn až do osvobození v roce 1945.

Další zatčení a věznění šumičtí občané byli:

• Augustin Chmela
• Vojtěch Hřib
• Jarosla John
• Jaroslav Škubal
• Vladimír Bachůrek
• Vojtěch Dvořáček
• Josef Hřib
• Ludvík Jančář z č.p. 4
• Josef Šojdr
• Martin Šojdr
• Ignác Zetka

Příslušníky československé samostatné brigády v Anglii byli šumičtí občané:

• kapitán Vojtěch Bartoš, byl členem oddílu čs. vojáků čs. samostatné brigády, kteří byli začleněni do 97. pěší divize 3. armády USA a 1. května 1945 stanul na čs. hranici
• svob. Mikuláš Slíva, jako příslušník dělostřeleckého pluku se účastnil obléhání opevněného města Dunkerque ve Francii
• svob. Jan Kubáň, střelec 311. československé bombardovací perutě RAF

Další účastníci čs. zahraniční armády, kteří se narodili v Kroměříži, ale domovskou obcí jim po jejich otci, šumickém rodákovi Františkovi Bachůrkovi, byla obec Šumice:

• pplk. in. m. Svatopluk Bachůrek, stíhač RAF, zahynul 25.4.1942 po sestřelení nad Kanálem La Manche
• pplk. in. m. Zdeněk Bachůrek, stíhač RAF, těžce zraněn v boji 1942, zemřel v Praze 2003

Účastník SNP:

• generál in. memoriam Josef Tlach, rodák z naší obce, účastník SNP jako důstojník armády Slovenského štátu

Osvobození obce Šumice:

Téměř tři týdny trvaly před 72 lety osvobozující boje v našem okolí, na Uherskobrodsku a Hradišťsku. Rudá armáda spolu s rumunskou armádou útočila na německé pozice ze dvou směrů. Nejvíce se bojovalo na moravsko-slovenském pomezí, tam fronta stála od 13. až do 26. dubna. K průlomu došlo právě 26. dubna, kdy byl osvobozen Uherský Brod. Na konci dubna se fronta na několik dní zastavila před Uherským Hradištěm.

• 26. dubna 1945 bylo osvobozeno Dolní Němčí, Nivnice, Korytná, Uherský Brod
• 27. dubna 1945 byl osvobozen Vlčnov, Suchá Loz, Bánov
• 30. dubna 1945 byly osvobozeny Šumice, Nezdenice, Starý Hrozenkov
• 1. května 1945 byly osvobozeny Bojkovice, Záhorovice, Rudice, Pitín

Někdy je uváděný datum osvobození Šumic 1. květen 1945. Německé vojsko opustilo Šumice v noci z 30. dubna 1945, 1.května 1945 vstoupili do Šumic první vojáci osvobozenecké armády. Jako první vstoupili do osvobozených Šumic příslušníci rumunské armády.

Role Rumunska nebyla v 2. světové válce jednoznačná. Vývojem situace na evropských bojištích se z Rumunska, spojence hitlerovského Německa, stal v závěru 2. světové války spojenec Sovětského Svazu.

Rumunsko, spojenec fašistického Německa, se aktivně účastnilo bojů na východní frontě. Po Německu a Itálii patřilo k třetímu nejpočetnějšímu účastníku bojů na východní frontě. Na východní frontě mělo Rumunsko nasazených až 30 divizí. Na základě válečného vývoje v Evropě a po provedeném puči v Rumunsku, uzavřelo 12. srpna 1944 Rumunsko příměří se Sovětským Svazem, přešlo na jeho stranu a do konce války už bojovalo pod velením a po boku Rudé armády.

Na území Slovenska a Moravy rumunská armáda osvobodila 1172 osad, obcí a měst. Přesto nezískalo Rumunsko od spojenců status spoluválčící strany, na rozdíl od Itálie, která se také v konci války angažovala po boku spojenců. Celkové ztráty Rumunska na obou frontách byly 600.000 životů. Při osvobozování Šumic padli 4 rumunští vojáci, byli pochováni na šumickém hřbitově a po válce byli v roce 1946 exhumováni a převezeni do své vlasti. Obec Šumice přesto na rumunské vojáky nezapomíná a původní hrob stále udržuje. Na pomník padlých rumunských vojáků byl použit původní pomník padlých 1. světové války, který stál u kostela. V roce 1945 také tragicky zahynul na území Šumic jeden voják Rudé armády. Byl pochovaný na šumickém hřbitově a v roce 1946 byl exhumován a převezen do společného hrobu. V dubnových bojích padlo na území Šumic 11 německých vojáků, také byli pochováni na šumickém hřbitově. Na šumickém hřbitově byl hrob německých vojáků hned vedle hrobu rumunských vojáků. Ostatky německých vojáků byly exhumovány v 90. letech 20. století a převezeny na společný hřbitov v ČR.

Také dnes, v 21. století, se v různých částech světa stále válčí. Trpí civilní oběti, umírají vojáci. Zabití vojáci nakonec spočinou v cizí zemi, pochováni bok po boku. Tak, jak tomu bylo symbolicky kdysi na hřbitově v Šumicích. Připomínat si historii 2. světové války je důležité, ale i poučné. Každý rok musíme vzpomenout na všechny oběti této strašné války. Každý rok musíme vzpomenout i na oběti z řad šumických občanů. Každý rok musíme vzpomenout na ty občany, kteří porobu nepřijali a proti okupantům bojovali.

Čest jejich věčné památce.

Text: Josef Jančář

Fotky rumunských vojáků: Antonín Slíva, zapůjčila Helena Synčáková