Charita UB
K třetí části šumické kroniky pravidelně usedá Stanislava Hasoňová, která se stará o její přepis do elektronické podoby. Předchozí dva díly už díky její práci visí na obecním webu. Zatímco někde pouze jednotlivé stránky kronik skenují, Stanislava Hasoňová přepisuje text do počítačového programu slovo po slově. „Rychlost psaní je přitom velmi individuální, protože různí kronikáři měli také různá písma. Tento způsob zpracování se samozřejmě také neobejde bez občasného luštění písmenek," popsala Stanislava Hasoňová. V případě komplikací však většinou píše dál a až po přepsání celé kroniky se vrací k problematickým pasážím. „Poté jsem už často schopná nečitelná slova rozluštit. Pokud ne, pomůže mi srovnávat jednotlivé znaky se zbytkem textu," vysvětlila pracovnice archivu. Kroniku Šumic z let 1951 – 1965, která má ve své elektronické podobě i s přílohami téměř 400 stran, přepisovala Stanislava Hasoňová celkem 220 hodin.
„Zájem o kroniku jsme sledovali, dříve byla ale přístupná jen v archivu. Teď už není potřeba nikde bádat, stačí se podívat na internet. Kronika je zajímavý historický dokument i například kvůli tehdejšímu zpolitizovanému jazyku," nastínil starosta Šumic Josef Jančář. Obyvatelé obce tak nyní mohou nahlédnout do historie Šumic až do roku 1918.
Ještě dále sahá aktuálně přepsaná kronika Hluku, do níž se před časem pustila hlucká kronikářka Marie Plačková. S kompletováním materiálů začala už před dvaceti lety a v roce 2009 vznikly první, skromné webové stránky obsahující informace z dějin Hluku. „Na začátku tohoto roku se pak přesunuly na novou verzi stránek, kam stále doplňuji i současné události, jež se v Hluku odehrají," uvedla Marie Plačková. Část materiálu skenovala, další přepsala. „Pokud budu do budoucna zdravá a budu mít dost síly, snad zvládnu přepsat všechno," doplnila Marie Plačková.
Do digitalizace se pustili také ve Vlčnově, tentýž úkol chtějí dovést do zdárného konce v Košíkách. Tam digitalizaci kronik a záznamů zahájili v roce 2012. V tomto případě sáhli ke skenování. „Z digitálních skenů jsou kroniky i vytištěny a při slavnostních příležitostech vystavovány k prohlédnutí. K tomuto účelu obec zakoupila skener formátu A3," uvedla Kateřina Ondrová z tamní knihovny, která má celý proces na starosti. Ta potvrzuje, že ani u nich práce jen tak neskončí. „Ke skenování se nově připravují některé dobové tisky, různé knihy záznamů a jednání, dokumenty o činnosti spolků, například Osvětové besedy či Svazu zahrádkářů," vysvětlila Kateřina Ondrová.
Podle ředitele Státního okresního archivu Uherské Hradiště Lukáše Čoupka je trend vytváření digitálních kopií starých obecních kronik velmi pozitivní především z důvodu ochrany originálů před ztrátou nebo poškozením. „Kroniky jsou veřejné dokumenty a každý má právo do nich nahlížet. To platí, ať jsou uloženy na obci, nebo později předány k trvalému uložení v archivu. Zároveň jsou však velmi cenným historickým artefaktem, který by měl být chráněn a uchováván po další desítky a stovky let pro budoucí generace," uvedl Lukáš Čoupek. Právě digitalizace je v tomto případě účinným řešením, jak originál chránit před opotřebením. Problém podle něj však může spočívat v zajištění kompatibility s budoucími zařízeními pro přehrávání a zejména životnost nosičů. „Vypalovací CD a DVD mají velmi krátkou trvanlivost, a je tedy nezbytné uchovávat tyto dokumenty na pevných discích, nejlépe pak na dobře zabezpečených a pravidelně zálohovaných úložištích spolu s ostatní elektronickou agendou obecního úřadu," nechal se slyšet Lukáš Čoupek.
Autor: Adéla Buráňová
Zdroj: Slovácký deník
