Rok 2019 - Občané obce Šumice v období okupace 1939 - 1945

Německo podepsalo kapitulaci 8. května 1945.

2. světová válka přinesla v historii válek dosud největší oběti na lidských životech. Rozsah lidského utrpení obětí 2. světové války nemá v historii lidstva obdoby. Celkové ztráty na obětech války se odhadují na 72 mil. obětí. Z toho bylo 47 mil. civilních obětí a 25 mil. vojenských obětí.

Osvobození obce Šumice

Téměř tři týdny trvaly před 74 lety osvobozující boje v našem okolí, na Uherskobrodsku a Hradišťsku.

Rudá armáda spolu s rumunskou armádou útočila na německé pozice ze dvou směrů.

Nejvíce se bojovalo na moravsko-slovenském pomezí, tam fronta stála od 13. až do 26. dubna. K průlomu došlo právě 26. dubna, kdy byl osvobozen Uherský Brod. Na konci dubna se fronta na několik dní zastavila před Uherským Hradištěm.

• 26. dubna 1945 bylo osvobozeno Dolní Němčí ,Nivnice, Korytná, Uherský Brod
• 27. dubna 1945 byl osvobozen Vlčnov, Suchá Loz, Bánov
• 30. dubna 1945 byly osvobozeny Šumice, Nezdenice, Starý Hrozenkov
• 1. května 1945 byly osvobozeny Bojkovice, Záhorovice, Rudice, Pitín

Jako první vstoupili do osvobozených Šumic příslušníci rumunské armády.

Role Rumunska nebyla v 2. světové válce jednoznačná. Vývojem situace na evropských bojištích se z Rumunska, spojence hitlerovského Německa, stal v závěru 2. světové války spojenec Sovětského Svazu.

Při osvobozování Šumic padli 4 rumunští vojáci, v roce byli 1946 exhumováni a převezeni do své vlasti. Obec Šumice přesto na rumunské vojáky nezapomíná a původní hrob stále udržuje.

Až po osvobození naší obce zde tragicky zahynul jeden voják Rudé armády. Byl pochovaný na šumickém hřbitově a v roce 1946 byl exhumován a převezen do společného hrobu. V dubnových bojích padlo na území Šumic 11 německých vojáků, kteří leželi na místním hřbitově až do konce 20. století, po exhumaci byly ostatky uloženy do společného hrobu na území ČR.

V 2. světové válce zahynulo 365 000 československých občanů. Z řad občanů obce Šumice bylo popraveno, umučeno, nebo jinak zbaveno života, 30 občanů. Řada dalších občanů byla uvězněna a odsouzena za svoji odbojovou činnost.

Odboj proti nacistické okupaci v období protektorátu na Uherskobrodsku a okolí zdokumentovala ve své díle PhDr. Miroslava Poláková, Ph.D.,(*1955), vystudovaná historička, která vyučuje na gymnáziu v Uherském Hradišti. Rozsáhlé dvousvazkové dílo je výsledkem třicetiletého úsilí. Kniha s názvem „Měli odvahu žít, Odboj na Uherskobrodsku v letech 1939-1945“ vyšla v roce 2018. Kniha mapuje také odboj v Šumicích, který byl napojen na odbojovou skupinu v Uherském Brodě. Vedoucím odbojové buňky v Šumicích byl Mikuláš Jančář (*1913, †1943), který bydlel s rodinou v čp. 337.

Dr. Poláková čerpala jednak z archivů a z historické literatury a významným zdrojem informací byly ústní výpovědi pamětníků nebo rodinných příslušníků osob angažovaných v odboji. Autorka také zajížděla často do Šumic. Některé doposud uváděné údaje musíme opravit. Šumický občan židovského původu MUDr. Walter Berger nebyl umučený z rasových důvodů v koncentračním táboře, jak je uvedené na našem pomníku. Byl zatčen v roce 1942 za odbojovou činnost, byl odsouzený a popravený ve stejný den a na stejném místě jako Mikuláš Jančář, 16.8.1943 v Berlíně.

Níže uvedené údaje jsem čerpal z knihy Dr. Polákové, z knihy Slovácká obec Šumice a z osobních vzpomínek šumických občanů uveřejněných v roce 2015 na obecním stránkách www.sumice.cz v rámci místního POST BELLUM.

Seznam obětí nacistického teroru a válečných útrap z řad občanů obce Šumice:

• Mikuláš Jančář, čp. 337, *1913, odsouzen k trestu smrti za odboj, popraven v Berlíně 16.08.1943
• MUDr. Walter Berger, rodina pocházela z čp. 128, odsouzen k trestu smrti za odboj, popraven v Berlíně 16.08.1943
• František Tlach, čp. 19, *1912, trest za odboj 10 let, umučen 1944 v koncentračním táboře Brandenburg
• ing. Jaroslav Sedláček, *1920, čp. 50, trest za odboj 10 let, umučen 1945 v koncentračním táboře Brandenburg
• Stanislav Šojdr,čp. 234, *1915, †1942, bez soudu, umučený v Brně v Kaunicových kolejích
• Kliment Zajíc, čp. 78, *1890, rolník, odsouzen a popraven 1.9.1943 v Brandenburgu (na pomníku je Zwickau) za neplnění hospodářských dodávek
• Josef Mudrák, čp. 97, *1919, totálně nasazený, podlehl útrapám a zranění, zemřel 1.2.1944 v Berlíně
• Jan Šerek, totálně nasazený, podlehl útrapám, † 1945
• z rasových  důvodů bylo umučeno v koncentračním táboře Osvětim 21 příslušníků cikánských rodin Jiřího, Emila a Jaroslava Holomkových, žili v domech čp. 154 a 155. V domovní knize je u všech poznámka „nabyli domovského práva 21.6.1942“, další poznámka je „koncentrační tábor Osvětim“
• Anežka Brumovská, byla smrtelně zraněna dělostřeleckým granátem v dubnu 1945

To je celkem 30 obětí 2.světové války z řad občanů obce Šumice.

Řada občanů byla vězněna v nacistických žalářích za odbojovou protiněmeckou činnost:

• Leopold Slíva, čp. 139, prvním zatčeným a uvězněným byl starosta Šumic, vězněn od 1941 až do osvobození v roce 1945
• Vladimír Bachůrek, čp. 93, Osvětim od 1942, Buchenwald 1944-1945
• Vojtěch Dvořáček, čp. 17
• Josef Hřib, čp. 128
• Vojtěch Hřib, čp., trest 12 let
• Augustin Chmela, čp. 184, *1897, trest 5 let, brzy po návratu z koncentráku zemřel
• Ludvík Jančář, čp. 4
• Jaroslav John, čp. 191, *1920, trest 2 roky
• František Klauda, zaměstnanec drah, trest 4 roky
• Jaroslav Škubal, čp. 79, *1923, trest 12 let
• Josef Šojdr, čp.227, *1901, †1974, kovář, varhaník, trest 11 měsíců
• Martin Šojdr, čp. 80, *1902
• Ignác Zetka, čp. 371

Musím zmínit i ty šumické občany, kteří pomáhali v odboji a nebyli odhaleni. Rodina mlynáře Drahomíra Pipala z čp. 81 pomáhala všem potřebným, ukrývala hledané partyzány Hanušovy skupiny z Nezdenic a po celou dobu okupace byla ve spojení s odbojovou skupinou z Míkovic přes členy mlynářské rodiny Pipalů. Bratři František (*1922) a Oldřich (*1924) Slivovi, synové poslance a vězněného starosty obce Šumice Leopolda Slívy, převezli na sklonku roku 1944 hledané partyzány, uprchlé ze Slovenska, ve speciální skrýši pod dřevem, koňským povozem do Míkovic. Jindřich Kramný (*1922), zaměstnanec na statku Leopolda Slívy čp.139, uvádí v knize Dr. Polákové, že spolu s Jiřím Bartošem z čp. 3 dělali v noci 15.12.1944 křoví partyzánům z Nezdenic, kteří na OÚ v Šumicích ukradli potravinové lístky.

V Československé zahraniční armádě v Anglii bojovali šumičtí občané:

• kapitán Vojtěch Bartoš, čp. 91, (*1914) byl členem oddílu československé samostatné brigády, kteří byli začleněni do 97. pěší divize 3. armády USA a 1. května 1945 stanul spolu s Američany na západní hranici naší vlasti
• svob. Mikuláš Slíva, čp. 362, (*1902, †1981), jako příslušník dělostřeleckého pluku se účastnil obléhání opevněného města Dunkerque ve Francii
• svob. Jan Kubáň, (*1899, †1956), střelec 311. československé bombardovací perutě RAF

Slovenské národní povstání

Jako důstojník armády Slovenského štátu se zúčastnil bojů Slovenského národního povstání Josef Tlach, (*1896, †1964) rodák z čp. 34 (Tlachova hospoda). Po porážce SNP zůstal Josef Tlach s partyzány ve slovenských horách. Josef Tlach byl povýšen na genmjr. in. memoriam Slovenské armády v roce 1994.

19. dubna 1945 bylo Jagtkomandem z Uherského Brodu vypáleno v Šumicích 5 rodinných domů. V ten samý den zasahovaly a vraždily speciální protipartyzánské komanda na Valašsku v obcích Prlov, Ploština a na Vařákových pasekách.

Původní trest byl zastřelení každého desátého muže z naší obce, nakonec bylo vypáleno do hodiny 5 domů na okraji obce, naproti Pipalového mlýna. Údajným důvodem trestní výpravy byla deska s hřebíky položená na silnici. Byly vypáleny domy Františka Kudely čp. 293, Františka Šidla čp. 272, Tomáše Vaculína čp. 192, Karla Pranici čp. 270 a Stanislava Dvořáčka čp. 348.

Text: Josef Jančář

Zdroj: 

- Miroslava Poláková, Měli odvahu žít 2018

- Slovácká obec Šumice, 1979 

- Články web sumice.cz, POSTBELLUM 2015