Navigace

Obsah

17. listopad v dějinách ČR

Typ: ostatní
17. listopad patří k významným dnům v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát let později vypukla sametová revoluce.

17. listopad 1939 - po pohřbu studenta Jana Opletala 15. listopadu 1939, který se stal posledním projevem manifestačního odporu českého lidu proti německé okupaci Čech a Moravy v roce 1939, byly uzavřeny české vysoké školy. Vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a 9 bylo popraveno.

O 50 let později:

17. listopad 1989 - pohotovostní oddíl SNB zasáhl s nebývalou brutalitou v Praze na Národní třídě při studentské demonstraci k 50. výročí 17. listopadu 1939.

Československo bylo v roce 1989 jednou z posledních zemí východního bloku, kde se stále držel u moci komunistický režim a představitelé KSČ se tvářili, že v Československu, na rozdíl od okolních států sovětského bloku, není co reformovat. V Polsku a Maďarsku už změny nastaly. V Československu se v lednu a v srpnu 1989 konaly v Praze masové demonstrace, které byly policií vždy brutálně potlačeny. Žádný dialog s neoficiální opozicí nenastal.

Na listopadové události roku 1989 je potřeba pohlížet v širším kontextu událostí druhé poloviny dekády 80. let dvacátého století. Končila studená válka a jaderné světové velmoci USA a SSSR spolu intenzívně jednaly o snížení jaderné výzbroje. Od roku 1985 stál v čele SSSR Michail Gorbačov. Po nástupu k moci zahájil pro komunisty do té doby nebývalé reformy, „perestrojku a glasnosť“, tedy politiku, která postupně vedla k rozpadu celého sovětského impéria. Naděje na změnu začaly postupně pronikat i do satelitů tehdejšího Sovětského svazu. V takové atmosféře navštívil Gorbačov v roce 1987 Prahu. Veřejnost si od jeho návštěvy hodně slibovala. Obyvatelé Československa očekávali, že Gorbačov dá komunistickému vedení svého satelitu jasný pokyn a také u nás začne očekávané uvolnění poměrů, nebo-li „perestrojka a glasnosť“, volně česky přeloženo „přestavba a pravdivé informace“.  Nic takového nenastalo, Gorbačov očekávání Čechů a Slováků nesplnil a žádné reformy se nekonaly. Vedení úspěšného a privilegovaného JZD Slušovice žilo v naději, že Gorbačov vyhlášené Slušovice navštíví. Ani to se nestalo! Na Gorbačova zbyla ve Slušovicích jen vzpomínka v podobě čtyřproudé, 3 km dlouhé, v rekordním čase vybudované silnice. Té se později začalo říkat Gorbačovova dálnice.

Československá veřejnost čekala dál na událost, která očekávanou změnu a dialog s vládnoucí garniturou spustí. Aktivita občanů a neoficiální opozice narůstala. Hnutí Charta 77 vypracovala petici "Několik vět" požadující dialog s vládou, kterou do podzimu roku 1989 podepsalo 40 000 lidí, včetně známých umělců. Ani to nebylo důvodem ke změně postojů představitelů KSČ, která v Československu neomezeně vládla. Týden před 17. listopadem 1989 padla berlínská zeď, jednalo se o sjednocení rozděleného Německa, situace nazrála. Už se muselo něco stát!

Brutálním zásahem represivních složek Sboru národní bezpečnosti , 17. listopadu 1989, v Praze na Národní třídě, byla spuštěna Sametová revoluce. Ta v následujícím období vyvrcholila postupnou změnou společenského systému a koncem vlády jedné strany. 

Společenské změny nejdříve vyvrcholily 29. prosince 1989 volbou kandidáta Občanského fóra Václava Havla za prezidenta Československa. Paradoxem československých dějin je, že režimem nenáviděného a perzekuovaného Václava Havla zvolilo prezidentem Československa komunistické Federální shromáždění. Formálně bylo všechno v pořádku, věcně se jedná o neuvěřitelnou dobovou absurditu, v reálu možnou snad jenom v tehdejším Československu.

Václav Havel se stal jedním ze spoluzakladatelů protikomunistického hnutí Občanské fórum. Měl zásadní vliv na směřování země k parlamentní demokracii a zapojení do politických struktur západní civilizace. Dalšími významnými mezníky pro Českou republiku, která vznikla po rozdělení Československa v roce 1993, byl vstup do NATO v roce 1999 a přijetí země do Evropské unie v roce 2004. 

Od historického mezníku, od 17. listopadu 1989, uplynulo 30 let. Máme zde demokracii, svobodu projevu, svobodu náboženství, svobodu cestování, svobodu podnikání, členství v Evropské unii a také v NATO. Díky novým IT informačním technologiím vznikl nový fenomén. Možnost globálního a okamžitého šíření informací všeho druhu po celém světě. Každý si může napsat na i-net svůj názor, nelze ověřit, která zpráva je falešná. Dějinné události jsou účelově interpretovány. Důvody falešných zpráv, které zaplavily sociální sítě a i-net jsou různé.

Historické a přelomové listopadové události roku 1989 jsou jistými skupinami zpochybňovány, jisté skupiny zase vzpomínají s nostalgií na předlistopadové poměry a současný stav neustále kritizují. A jak dopadli komunisté, kteří jako jediní vládli v Československu od roku 1948? Politicky přežili bez úhony všechny změny, v současnosti zasedají v poslanecké sněmovně a podporují vládnoucí menšinovou koalici ANO a ČSSD. A dál bezostyšně šíří lži o zabitých spoluobčanech při invazi cizích vojsk v roce 1968. Šéf komunistů tomu říká „nárok na vlastní názor“. Lež je ale lež! Svoboda projevu je u nás ale pro všechny. I pro komunisty, kteří se od své stranické historie z 50. let zatím jasně neodstřihli. Demokracie není dokonalý systém. Lepší ale neznáme. Pokud se demokratickým principům nenaučíme a nebudeme je v praxi a v životě používat, demokracie tu nebude.   

Společenské změny vyvolané událostmi ze 17. listopadu 1989 se dotkly života každé obce. Také v Šumicích vysokoškolští studenti spolu s angažovanými občany založili Občanské fórum. Konala se veřejná shromáždění v kulturním domě, veřejnost se začala aktivně zajímat o život v obci, jak ten minulý, tak o ten budoucí. Všem ve společnosti bylo zřejmé, že vláda jedné strany, Komunistické strany Československa, končí. První demokratické komunální volby se konaly v listopadu 1990. O jejich výsledku v Šumicích se dočteme v obecní kronice, jak to zaznamenal kronikář Vojtěch Žampach, viz příloha.

Naše obec si připomene 30. výročí listopadových událostí roku 1989 krátkou rozhlasovou relací v místním rozhlase vysílanou v neděli 17. listopadu 2019 v 17:08 hodin. Relace vyvrcholí vyzváněním zvonů místního kostela, symbolicky v 17 hodin a 11 minut.

Josef Jančář, starosta obce

 

Příloha: Výtah z kroniky roku 1990


Přílohy

Vytvořeno: 15. 11. 2019
Poslední aktualizace: 18. 11. 2019 07:57
Autor: Správce Webu