Charita UB
V obrazové příloze je několik fotografií ze starších fašanků. V 60. letech chodil v čele průvodu policajt, vybubnovával "nové zprávy" a zval lidi na masopustní zábavu. Voják napichoval darovaný špek na šavli, planetář s živým králíkem v kleci na břiše rozdával "planety", takové horoskopy. Tyto masky se už dávno z průvodu vytratily. Pochovávání basy se v naší obci nekoná, nemá tady tradici. Letos už v průvodu nebyl ani tradiční žid. Že by zasáhla ze západu nastupující politická korektnost? Kdo ví. Spíš se jedná o přirozenou a neřízenou změnu.
Jaká je vlastně tradice masopustních oslav, která se koná na konci masopustního období, masopustu, najdeme například ve Wikipedii:
Masopust (lidově ostatky, fašank, voračky, voráčí, končiny, či obecně karneval, je třídenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů (6. ledna), má pevné datum, tak jeho konec na Popeleční středu je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března. Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Podobně se slaví i v jiných slovanských zemích, třeba v Rusku se tento svátek nazývá maslenica a figurují v něm i některé podobné postavy jako v českém masopustu, například kobyla nebo medvěd. Jiný výklad původu masopustu vychází z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva, jako je Bakchus.
V původním smyslu jde o „opuštění masa“ (slovo karneval pochází nejspíš z italského carne levare, „dát pryč maso“). Masopust pak představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou. Poslední tři dny, tedy o masopustní neděli, v pondělí a úterý, které jsou zvány ostatky, končiny, fašank či přímo masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou.
Průvod masopustních masek je vítanou příležitostí pro řadu fotografů a kameramanů. Máme v plánu digitalizovat starší filmové záznamy masopustních průvodů v Šumicích a umístit je na obecní webové stránky.
V dnešní obrazové příloze uveřejňujeme několik fotografií z masopustních průvodů z 60., 70., a 80. let 20. století. Autorem dnes už historických fotografií je šumický rodák, pan Stanislav Janíček z Uherského Brodu.
V letošním roce byla pořadatelem masopustního průvodu Tělovýchovná jednota Šumice. Masopustního průvodu se zúčastnilo rekordních 53 masek. Z fotografií je vidět, že si účastníci fašanku dali na svých maskách velmi záležet. Letošní hezké masky sklidily u veřejnosti zasloužený obdiv a kladný ohlas. Slyšel jsem hodně názorů, že se jednalo o nejlepší masopust za poslední léta.
Průvod tradičně doprovodila dechová hudba Olšavanka. Všem účastníkům vydařené masopustní soboty děkujeme.
Josef Jančář, starosta
foto barevné 2018: Josef Jančář, Daniel Doubrava
foto černobílé: Stanislav Janíček
