Navigace

Obsah

Obecní lesy

Typ: ostatní
Obecní lesyObec Šumice je vlastníkem 247 ha lesních porostů, nejstarší lesní porosty jsou 5. věkové třídy, to je stáří 81-100 let.

Pro přesnost a informaci uvádím, že z celkového množství 247 ha lesních porostů se 71 ha nachází v k.ú. Újezdec u Luhačovic, viz foto č.1 - GP, parcela v Rajíčku. Odborného lesního hospodáře vykonává pro obec společnost LESY KOMŇA, s.r.o., Ing. Jan Tureček. Tato společnost nám také obecní lesy za úplatu spravuje, to znamená, že zajišťuje plánovanou těžbu, prodej dřeva a výsadbu nových porostů. Těžba se řídí desetiletým plánem těžby. Obec Šumice nevyužívá 100 % možného objemu těžby, v současnosti se těží z možné těžby jenom 70%.

Ekonomika hospodaření v obecním lese v roce 2015 je následující. Plánovaný příjem je 683.000 Kč, plánovaný výdaj je 430.000 Kč, plánovaný zisk je 253.000 Kč. Ceny za palivové dřevo jsou v současnosti velmi nízké a tak napadené vytěžené jasany neprodáváme. Trh je přesycený kalamitním dřevem napadeným kůrovcem.

O historii obecních lesů se můžeme dočíst v obecní kronice z let 1918 -1938. V roce 1918 vlastnila šlechta v nově vzniklé republice 1/3 veškeré půdy. Tuto skutečnost změnila vyhlášená pozemková reforma. Cílem pozemkové reformy probíhající v letech 1919-1938 bylo rozdělení velkých soukromých pozemků. Kronikář Cyril Šojdr popisuje způsob nabytí 130 ha obecních lesů v roce 1930 v rámci pozemkové reformy. Obec za starostování Leopolda Slívy získala v roce 1930 130 ha „panských“ lesů za cenu 185.000 Kč. Na koupi lesa si Obec půjčila u Okresní záložny v Uherském Brodě 150.000 Kč. Spolu s koupeným lesem „získala“ obec bývalého panského hajného Jana Borýska, služební domek č.p. 53 a deputátní pozemek v Těšově. Další zmínku o obecních lesích najdeme v zápisech obecní kroniky z roku 1936. Píše se o zalesnění obecních pasinků Žebraček, které nelibě nesla část šumické veřejnosti, která na Žebráčkách pásla svůj dobytek. Další zalesňování obecních pasinků Žebráček a Padělků pokračovalo v 70. letech 20. století. Zalesňování bývalých pastvin pokračovalo pod Končinami v 90. letech 20. století, dokončeno bylo v roce 2005.

Porosty jasanů na vlhkých lokalitách Žebráček jsou silně poškozené kořenovými hnilobami (václavka, lesklokorka), doprovázené symptomy odumírání větví s příznaky komplexního chřadnutí („Chalara“) a asociovaného výskytu lýkohuba jasanového. V silně zasažených porostech, resp. porostních skupinách, je proto potřebné provádět intenzivní zdravotní výběr napadených a poškozených proschlých stromů. To je citace ze zprávy Lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. se sídlem Strnady, Jíloviště. Pracovník Lesní ochranné služby Ing. Liška dojíždí do Šumic od roku 2012.

Dne 14. září 2016 navštívila v rámci svého terénního semináře poškozenou lokalitu Žebráčky desetičlenná skupina pracovníků lesnických výzkumných ústavů z Polska, ze Slovenska a z České republiky. Prohlédli si porosty jasanu poškozené houbovou chorobou rostlin způsobenou houbou Hymenoscyphus pseudoalbidus z rodu voskovička. Poškozené porosty jasanů viz fotografie č.17 až 20.

Na základě doporučení odborníků a současného stavu musíme poškozené, teprve padesátileté, porosty jasanů kompletně vytěžit a vzniklé holiny zalesnit jiným druhem.

Text: Josef Jančář

Letecká fotografie č. 2: Zdeněk Koníček

Ostatní fotografie: Josef Jančář


Vytvořeno: 10. 10. 2016
Poslední aktualizace: 29. 8. 2017 14:10
Autor: Správce Webu