Odhalení pamětní desky se konalo 9. listopadu 2015. Pamětní deska je umístěna na budově bývalých Žižkových kasáren na Hanáckém náměstí v Kroměříži.
Na pamětní desce jsou vyrytá jména pěti příslušníků RAF, kroměřížských rodáků:
- Svatopluk Bachůrek, pilot, 124. britská peruť
- Zdeněk Bachůrek, pilot, 1. britská peruť
- Miloslav Eugen Mikulík, palubní střelec, 311. čs. peruť
- Karel Valach, palubní střelec, 311. čs. peruť
- Ladislav Ševčík, pozemní služba/depo.
Záštitu nad slavnostním aktem převzal genmjr. Ing. Jiří Kubala, předseda Svazu Letců ČR.
Slavnostního aktu se zúčastnil poslední žijící příslušník RAF ve Zlínském kraji, válečný veterán plk. Alois Dubec z Luhačovic.
Spolu se jmenovanými se slavnostního odhalení pamětní desky zúčastnili představitelé Města Kroměříže, příslušníci letectva, členové vojenských veteránských a historických klubů a početná veřejnost. Zahrála posádková hudba z Olomouce, přesně ve 13:00 hod. přeletěly nad Hanáckým náměstím vojenské gripeny.
Pro šumickou veřejnost je zajímavá skutečnost, že dva z kroměřížských rodáků, příslušníků RAF, mají své rodové kořeny po otci v naší obci, v Šumicích. Otec bratrů Zdeňka a Svatopluka Bachůrkových, František Bachůrek se narodil v Šumicích 14.9.1883 v č.p. 191. František Bachůrek, c.k., šikovatel branného pěšího zeměbranného pluku č.25 dislokovaného v Kroměříži, měl domovskou obec Šumice. Také jeho dva synové, příslušníci už československé prvorepublikové armády, piloti Zdeněk a Svatopluk, zdědili po otci domovskou obec Šumice. O této, v letošním roce vypátrané, skutečnosti jsem již na jaře psal v článku „Plk. Svatopluk BACHŮREK a plk. Zdeněk BACHŮREK, stíhači RAF mají rodové kořeny v ŠUMICÍCH“.
Na své „vzdálené rodáky“ můžeme být patřičně hrdí, podobně jako jsme hrdí na svého „pravého rodáka“ Jana Kubáně, palubního střelce u 311. bombardovací čs. perutě RAF.
Výsledkem pátrání po osudech jednotlivých příslušníků RAF je v daném případě zjištění, že jejich otec pocházel ze Šumic. To ale není to nejpodstatnější. To nejpodstatnější se událo před 77 lety. Tehdy v letech 1938 až 1939 se tisíce mladých mužů, ale i žen, rozhodlo aktivně bojovat s nacistickým Německem, měli odvahu opustit svou vlast a přihlásit se v zahraničí do formující se československé zahraniční armády. Po pádu a obasazení Francie se do Velké Británie přesunulo více jak 900 československých letců.
V Britském královském letectvu (RAF) bojovalo za 2. světové války celkem 2500 Čechů a Slováků.
Doufám, že výsledkem mého pátrání po osudech bratrů Bachůrkových bude alespoň oživení zájmu veřejnosti o tuto epochu naší, ne tak vzdálené, historie. Historie, ne tak vzdálené, ale v minulosti bohužel neprávem opomíjené a zamlčované.
Kde jinde máme hledat odpovědi na aktuální mezinárodní otázky dneška, než ve své národní minulosti a v historické zkušenosti. Aby jsme na své otázky dostali odpověď, musíme svou historii ale znát.
Na osudy válečných hrdinů, kteří se o naši mírovou současnost před 70-ti lety zasloužili, nesmíme nikdy zapomenout.
Text a foto: Josef Jančář, starosta