Navigace

Obsah

Helena Tlachová ze Šumic: Bídu, jako je v Nepálu, si nedokážete představit

Typ: ostatní
Helena Tlachová ze Šumic: Bídu, jako je v Nepálu, si nedokážete představit Helena Tlachová ze Šumic: Bídu, jako je v Nepálu, si nedokážete představit

Slovácký deník - Nebála se vyrazit do exotické země, aby tam reprezentovala naši vlast a jazyk esperanto. Řeč je o dvaašedesátileté Heleně Tlachové ze Šumic, která se přihlásila do projektu Plníme přání seniorům a právě díky němu na sklonku minulého roku vycestovala na dva týdny do Nepálu, aby rozšířila povědomí o uměle vytvořeném jazyce esperanto.

Ten se Šumičanka začala učit formou korespondenčního kurzu v roce 1989 a zpočátku s ním zápolila. „Když jsem dvakrát dostala za čtyři, chtěla jsem studium ukončit. Ale jak se říká, trpělivost růže přináší," ohlíží se Helena Tlachová na dobu před čtvrt stoletím.

O mnoho let později ji obliba esperanta přivedla až do Nepálu, odkud si vloni v říjnu přivezla do svého rodného kraje nejen pěkné vzpomínky, ale také řadu rozporuplných pocitů. „Navštívila jsem tam velvyslankyni České republiky i několik nepálských rodin a stále jsem hovořila esperantem," popisuje své zážitky Helena Tlachová, jež se ke své národnosti hlásila v exotickém světě tričkem s českou státní vlajkou.

V této souvislosti se tam však nevyhnula zmateným pohledům. „Lidé v Nepálu jsou stále přesvědčení o tom, že je stále naší zemí Československo," kroutí hlavou.

Největším překvapením v zemi pod střechou světa, jak se Nepálu kvůli pohoří Himálaj říká, pro ni byla chudoba, s níž se ve městech Katmandu, Pokhara a obzvláště ve vesnici Chitwan setkala. „O takové bídě se nám ani nezdá," přiznává Šumičanka. Podle jejích slov tam téměř neexistují silnice a lidé žijí z toho, co si sami vypěstují. „Teplá voda je pro nás normální, pro ně luxus," říká. Na Nepálce ale vzpomíná s úsměvem. „Jsou to moc milí lidé, pro cizí by se rozdali," vypráví.

Zato návrat domů v ní zanechal mírné rozčarování. „Na letišti Heathrow v Londýně jsem ztratila svou esperantskou čepici. Byla to památka se znaky České republiky, Slovenska, odkud pocházím, a Nepálu. Už jsem ji nenašla," poznamenává smutně Helena Tlachová.

Autor: Adéla Buráňová

Zdroj: Slovácký deník


Vytvořeno: 21. 1. 2015
Poslední aktualizace: 29. 8. 2017 14:14
Autor: Správce Webu