Rok 2014 - Šerkova usedlost čp. 72

Když se na začátku jara 2012 pustil Marek Janča do oprav usedlosti č.p.72, chtěl zrekonstruovat pouze jednu místnost. Postupem času ho ale práce a nadšení pohltilo natolik, že se pustil i do dalších dvou místností, dvorku a nyní má v plánu obnovit další tři přilehlé hospodářské místnosti, které se v nemovitosti, které se říká Šerkovo, nacházejí.

Prvotní impuls mu k tomu všemu dala návštěva pana Mgr. Petra Hlavačky ze Slováckého muzea, které se z grantové podpory pustilo do Etnograficko-historického výzkumu tradičního lidového stavitelství ve Zlínském kraji. Za pomocí nejstarších map tak začali srovnávat půdorysy nemovitostí s těmi současnými. Když přišli na Šumice, uvízly jim v hledáčku dvě usedlosti, a právě jednou z nich je ta Šerkova.

“Když nás navštívil pan Hlavačka, dům ho nadchnul. Doporučil nám proto pozvat památkáře, kteří by se na nemovitost podívali a doporučili by nám další kroky. Přizvali jsme tedy památkáře z Kroměříže. Těm se objekt tak zalíbil, že ho chtěli prohlásit za památku! Po vzájemném diskuzi jsme ale usoudili, že by s tím byla spojena hromada práce a především byrokracie. Navíc, veškeré práce by musely být kontrolovány. Tak jsem se rozhodl, že se pustím do oprav sám, na vlastní náklady a pro vlastní potěšení.” Uzavírá Marek.

A tak se budova, jejíž historie sahá až do roku 1777 začala měnit a získávat znovu historický charakter. Posledních 40 let byla totiž neobydlená a sloužila jako skladiště nepotřebných věcí. Ještě předtím, se tady ale odehrávaly příběhy několika generací - rodiny čtvrtlátníka Jana Špáta (1777-1880) a rodiny polního hospodáře Františka Šereka (1890 až 1979). Posledním obyvatelem byl strýc Markovi maminky, Václav Šerek, který zde žil i se svojí druhou ženou.

Veškeré práce, které se doposud na budově udály, udělal především sám Marek. Toho velmi podporují jeho rodiče a také kamarádi, kteří mu pomůžou nejenom odbornou radou, ale také přiloží ruku k dílu. Marek se postupně naučil pokládat podlahu, provádět tesařské práce nebo starými způsoby opravovat hliněné omítky.

“Mým velkým pomocníkem je internet, kde čerpám spoustu informací, jak se pomocí starých postupů co dělá a opravuje. Čas od času tam nakoupím také nějaké vybavení. Koupil jsem na Aukru třeba tuhle starou postel nebo petrolejky” ukazuje po místnosti, kde jak přiznává, tráví v letním období dost času. Budova má totiž velmi příjemné klima. A i v období těch největších veder, kdy jsem se s Markem potkal, byl uvnitř krásný chládek.

Budovu lze nalézt v Kůtě a už z ulice jde vnímat její atmosféru a historický význam, který je nepopiratelný. Byla by velká škoda, pokud by taková budova byla zbourána, protože bychom zapomněli na to, jak dříve lidé žili. Jak skromně a jak nenáročně. Z dochovaných materiálů je totiž zřetelné, že v období kolem roku 1940 žilo ve třech místnostech až deset obyvatel.

Budova by měla být otevřena už o Velikonocích. Do té doby by podle plánu měla být dokončena oprava dvorku včetně studny s rumpálem a hospodářských místností s pecí na chleba. Tak se všichni těšte, protože návštěva Šerkovi usedlosti stojí opravdu za to!