Navigace

Obsah

73. výročí konce 2. světové války

Typ: ostatní
73. výročí konce 2. SVĚTOVÉ VÁLKY 1K 73. výročí ukončení 2. světové války přinášíme zkrácené ukázky z disertační práce PhDr. Miroslavy Polákové PhD. Dizertační práce pod názvem „Protifašistický odboj na Uherskobrodsku v letech 1939 až 1945“ navazuje na diplomovou práci autorky z roku 1981. V celé šíři zahrnuje odboj v regionu a vazby mezi ilegálními pracovníky z mnoha různých pohledů. Nejcennější jsou zejména osobní záznamy a vzpomínky pamětníků. Hlavní autorka PhDr. Miroslava Poláková PhD. v rámci sběru informací navštívila několikrát naši obec a hovořila s přímými účastníky událostí z období protektorátu.

O činnosti ilegální odbojové skupiny v Šumicích PhDr. Poláková PhD. píše:

 

Obec Šumice je vzdálena 6 kilometrů od Uherského Brodu, a i když náležela do soudního okresu Uh. Brod, její obyvatelstvo bylo svými vazbami napojeno stejně tak na Brodsko jako na Bojkovsko. Zejména za II. světové války byla spolupráce orientována na východ oblasti. Téměř po celou dobu války byl v Šumicích umístěn oddíl německé policie Schutzpolicei u rodiny Kohoutkovy, v domě č. p. 331. Stravovali se v hostinci, ale není známo, že by vyvíjeli na místní obyvatelstvo nějaký tlak.[49]

V lednu 1941 došlo v obci k prvnímu zatýkání gestapem. Obětí se stal starosta obce Leopold Slíva, představitel Národního souručenství, který byl napojen na Obranu národa.

Zaměřovali se především na převádění přes hranice. Novým starostou v obci se stal na léta 1941 - 1945 dosavadní náměstek František Hřib.[50]

Na počátku války se vytvořila v Šumicích odbojová buňka vedená předválečnými komunisty, Mikulášem Jančářem a Vojtěchem Hřibem. Pokoušeli se o výrobu výbušnin a roznášeli letáky. Mikuláš Jančář byl zatčen v březnu 1942 a krátce nato další členové odboje František Tlach, Stanislav Šojdr, Vojtěch Hřib a Augustin Chmela. V Uherském Brodě pak byli zatčeni další členové odboje ze Šumic Jaroslav John, Jaroslav Škubal a Jaroslav Sedláček. V květnu téhož roku k nim přibyli další zatčení Vladimír Bachůrek čp.93, Vojtěch Dvořáček čp.17, Josef Hřib čp.128, Ludvík Jančář čp.4, Josef Šojdr čp.227, Martin Šojdr čp.80 a Ignác Zetka čp.371.[51]

Skupina tiskla a rozšiřovala letáky, přechovávala výbušniny k narušení mostů. Paní Jiřina Jančářová uvádí, že letáky měly uschovány doma pod třemi dřevěnými schody, které vedly z kuchyně do ložnice. Granáty byly uloženy v krabici od mucholapek.

Dne 4. 3. 1942, po společném obědě s dětmi, si pro Mikuláše Jančáře přišlo gestapo.

Do července byl vězněn v Kounicových kolejích v Brně, poté na Mírově a nakonec ve Vratislavi.

V době pobytu na Mírově dne 6. 5. 1942 prohledávalo gestapo znovu celý Jančářův dům č.p. 337 a kopali na zahradě. Manželce vyhrožovali pistolí, ale nic nenašli.

Na jaře 1943 žádal Mikuláš Jančář manželku, aby prodala prase a za utržené peníze mu obstarala právníka, že bude mít v Berlíně soud 17. 3. 1943. Do Berlína jela p. Jančářová společně s p. Šprislovou. V Plötzensee u Berlína, kde byl manžel vězněn, jí právník sdělil, že se nedá nic dělat. Šprislův právník se k manželce nedostavil vůbec. Druhého dne se konal soud. Přítomen byl i Rychtalík. Jiřina Jančářová se u soudu zhroutila a dne 19. 3. 1943 se vrátila zpět do Šumic. O půl roku později byl Mikuláš Jančář popraven dne 16. 8. 1943 (viz Dok. č. 1-2).[52]

Po těchto perzekucích odbojové hnutí v Šumicích na nějakou dobu ustalo. Teprve až koncem roku 1944 se v obci objevují partyzáni přicházející od Bojkovic (viz podkap. 8.2.4).

8.2.4 Kontakty s partyzány a vývoj v Šumicích před koncem války

Hned po příchodu Hanušovy skupiny na Moravu a jejich usazení na katastru Nezdenic, bylo potřeba zajistit partyzánům obživu. Kontaktováni byli zejména zaměstnanci ve mlýnech. Tak byl vedle Františka Krčmy v Nezdenicích získán pro spolupráci i mlynář Drahomír Pípal ze Šumic viz podkap. 8.2.2). Po celý podzim 1944 si k němu partyzáni chodili v noci pro mouku.

V noci 15. 12. 1944 přerušili 3 partyzáni, toho času pobytem patrně v Nezdenicích, telefonní spojení a na zásobovacím úřadě vybrali potravinové lístky.[411] Časně ráno přijelo do obce 5 německých aut se psy. Prohledávali neúspěšně celou vesnici včetně kostela.[412]

Lístky byly rozděleny potřebným rodinám i v Šumicích a zbytek byl ve Fryštáku Karlem Hřibem a Jaroslavou Pánkouvou předán Murzinovi (viz podkap. 8.1.4). Již 4 dny nato, dne 19.12. 1944, přišli na přechodnou dobu do mlýna k Pípalom partyzáni z Nezdenic.[413] Po dvou dnech 21. 12. byli odvedeni spojkou přes mlynáře Pípala, který měl v Míkovicích bratra, a Jaroslava Šperla z Carbonu, do 21  km vzdálených Míkovic na Uherskohradišťsku. Pobyt tam se stal pro ně osudným (viz podkap. 8.2.6).

V únoru 1945 byl v obci zřízen v místní škole maďarský vojenský lazaret. Od března začaly vesnicí projíždět těžké německé kolony. Při jednom přejezdu na počátku dubna byla u Pípalova mlýna na počátku obce objevena čtyřmetrová deska pobitá hřebíky. Byl okamžitě vyhlášen zákaz vycházení od 20.00 do 6.00 hodiny a všichni muži se museli shromáždit před obecním úřadem. Původní rozkaz zněl zastřelit každého desátého, pokud se nepřizná viník.

Jelikož nebylo uposlechnuto výzvy, bylo nakonec v odvetu vypáleno pět stavení. Jednalo se o domy Františka Kudely č. p. 293, Františka Šidla č. p. 272, Tomáše Vaculína č. p. 192, Karla Pranice č. p. 270 a Stanislava Dvořáčka č. p. 348.[414]

Součástí osvobozenecké fronty se stala obec již 26. 4. 1945, kdy byl osvobozen Uherský Brod. V noci 30. 4. se začali Němci z vesnice stahovat. Na vlastní osvobození si však Šumice musely počkat až do 1. května, kdy se zde objevili první rumunští vojáci, z nichž 4 zde zahynuli a byli nakrátko pochováni na místním hřbitově. Poválečného řízení obce se ihned ujal RNV, ustavený ještě v průběhu dubna, v jehož čele stál Josef Lorenc.

 

Tolik malé ukázky z disertační práce PhDr. Miroslavy Polákové PhD. o některých událostech z naší obce z období protektorátu.

V závěru článku uvádím seznam obětí nacistického teroru z řad občanů obce Šumice:

 

Popraveni a umučeni za odbojovou činnost byli:

 

  • Mikuláš Jančář, popraven v Berlíně 16.08.1943
  • ing. Jaroslav Sedláček, umučený v koncentračním táboře Branderburg
  • Stanislav Šojdr, umučený v Brně v Kaunicových kolejích
  • František Tlach, umučený v koncentračním táboře Branderburg

 

Umučeni z rasových důvodů byli:

 

  • MUCr. Walter Berger, občan židovského původu, umučen v koncentračním táboře
  • 21 příslušníků cikánských rodin Jiřího, Emila a Jaroslava Holomkových bylo umučeno v koncentračním táboře Osvětim

 

Za neplnění povinných dodávek byl umučen:

  • Kliment Zajíc, v koncentračním táboře Zwikau 1943

 

Jako totálně nasazeni podlehli útrapám války:

  • Josef Mudrák  1944
  • Jan Šerek       1945

 

  • Anežka Brumovská byla zabita dělostřeleckým granátem v dubnu 1945

 

To je celkem 30 obětí 2. světové války z řad občanů obce Šumice. Čest jejich památce.

 

Text: Josef Jančář

 

V příloze naleznete několik historických fotografií z protektorátního období.

Autory fotografií jsou Antoním Slíva (obrázek č.1, 2, 3) a poštmistr Zdeněk Opluštil.

 

 

 

 

 

 


Vytvořeno: 24. 4. 2018
Poslední aktualizace: 24. 4. 2018 14:17
Autor: Správce Webu